Bydlete na půdě Přemyslovců.

Kníže Oldřich a další Přemyslovci byli inspirací pro pojmenování několika ulic pražské čtvrti Nusle. Cílem projektu Oldřiška a připravovaného projektu Jaromírka je propojit s určitou nadsázkou i pohnuté osudy dvou bratrů a přemyslovských knížat – Oldřicha a Jaromíra. Vztah těchto sourozenců nebyl příliš láskyplný (Oldřich nechal v boji o český trůn svého bratra oslepit. Předtím však Jaromíra nechal zbavit mužství jeho druhý bratr, Boleslav III.), což bylo náznakem promítnuto i do vizuálů developerských projektů Oldřiška a Jaromírka.

Co lze však zmínit o pražské čtvrti Nusle, které díky názvům některých ulic můžeme opravdu pokládat za onu „půdu přemyslovců“?

Nusle mají svou bohatou historii. První písemnou zmínku o nich najdeme už v 11. století, kde jsou uváděny jako ves. Najdeme je pod různými názvy jako Neosvětly, Nostuly, Nůsly nebo Neosvitly. V letech 1898-1921 byly dokonce samostatným městem a od 1.1. 1922 se píše jejich společná historie s Prahou.

V Nuslích se nachází mnoho zajímavých budov a mnohé jsou spjaty se známými osobnostmi. Například mezi Nuselským pivovarem a Folimankou se konala tradiční povelikonoční pouť ševců, takzvaná „Fidlovačka,“ která je ztvárněna ve stejnojmenné hře J. K. Tyla.

U Nuselských schodů stojí vila Osvěta, kam se v roce 1884 nastěhoval Tomáš Garrigue Masaryk s rodinou a o dva roky později se tu narodil jeho syn Jan.

Sokol Nusle měl svou první tělocvičnu už v roce 1888 a zdejším členem byl i olympijský vítěz Bedřich Šupčík. Tento gymnasta vybojoval historicky první zlato pro nově vzniklou Československou republiku ve šplhu na laně bez přírazu na LOH v Paříži v roce 1924.

V roce 1920 zde bylo postaveno Tylovo divadlo, dnes známé jako Divadlo Na Fidlovačce.

V budově staré pošty byl provozován druhý nejstarší biograf v Praze – „kino Bouček“ a od roku 2012 bylo ve stejných prostorách zřízeno Divadlo bez hranic.

Ze slavných obyvatel Nuslí je třeba zmínit herce Rudolfa Hrušínského. Ten žil ve svém domě v ulici Pod vilami v letech 1945-94. Dnes zde žije jeho syn Rudolf Hrušínský ml. a zároveň provozuje nedaleké Divadlo Na Jezerce. Ze stejné budovy proběhlo první experimentální barevné vysílání Československé televize a během Sametové revoluce zde v pronajatých studiích vysílalo více než šedesát televizních štábů z celého světa.

Pohnutou minulost má Čiklova ulice. Dříve nesla název Pod Terebkou a v období Protektorátu byla v jednom z bytů ilegální vysílačka. V roce 1941 tu byl za dramatických událostí zatčen Josef Mašín. Ještě se mu ale podařilo „zaměstnat“ Gestapo natolik, že jeho kolegové Václav Morávek a František Peltán mohli uprchnout z okna po tenkém ocelovém lanku, které sloužilo jako uzemnění vysílačky. Po válce byla ulice pojmenována po pravoslavném duchovním Václavu Čiklovi. Pomáhal po atentátu na Reinharda Heydricha ukrývaným parašutistům a sám za to zaplatil životem.

V letech 1958-1983 vznikaly animované filmy v ateliéru bratří Nováků ve stejné ulici. Točily se tu například Potkali se u Kolína, Kocour Mikeš nebo Pat a Mat. Působili tu různé umělecké osobnosti v čele s Josefem Klugem a Břetislavem Pojarem.

Mezi další slavné obyvatele patří Jiří Schellinger, jenž vyrůstal v Čestmírově ulici. V Táborské ulici zase bydlel herec Martin Růžek.

Bezesporu nejvýraznější stavbou je Nuselský most. O stavbě mostu přes Nuselské údolí se uvažovalo již v období První republiky. V 60. letech začalo plánování mostu pro automobilovou dopravu, v jehož tubusu by byl ukryt tramvajový provoz. V roce 1967 bylo přikročeno k demolici bloku sedmnácti domů v údolí. Záběry z ní můžeme vidět ve filmu Ta naše písnička česká od Zdeňka Podskalského. O rok později bylo rozhodnuto, že vnitřkem mostu bude místo tramvají jezdit metro. Stavba byla dokončena v roce 1973. Most se tyčí nad údolím v průměrné výšce 42,5m a je 485m dlouhý a 26,5m široký. V roce 2000 získal ocenění Stavba století v kategorii Dopravní stavby.

Bude příjemné, když se i Vy stanete známými osobnostmi této tradiční pražské čtvrti.